|
Mise
na měsíc |
|
| Mise |
Popis |
Obrázek |
Pioneer
start mise srpen 1958
všechny mise dokončeny |
Pioneer byly prvními misemi Americké snahy překonat zajetí zemské gravitace a doletět na Měsíc. Zatímco pouze sonda Pioneer 4 dosáhla tohoto cíle, všech osm sond Pioneer přinesly cenné informace, které později pomohli k dalším úspěchům amerického vesmírného programu. Celkem bylo vysláno 18 kosmických sond této série. Nejznámější z nich jsou Pioneer 10 a 11. Obě kosmické sondy nesly hliníkové desky s diagramy lidské rasy, a nyní jsou na dráze ven z naší sluneční soustavy do mezihvězdného prostoru.
|
 |
Luna (SSSR)
start mise 23.9.1958
konec mise 9.8.1976
|
Většina ruských bezpilotních průzkumných misí Měsíce letěla pod ambiciózním programem Luna. Program byl provázen historickými úspěchy ale také velkolepými neúspěchy. 17 ze 45 misí programu Luna bylo úspěšných. Pár misí Luna vyhrálo klíčová vítězství ve vesmírných závodech mezi Spojenými státy a bývalým Sovětským svazem. Luna byly první kosmické sondy, které dopadly na povrch a přežily přistání na Měsíci, a fotografovaly odvrácenou stranu Měsíce (kterou nikdy předtím lidské oko nespatřilo).
|
 |
Apollo
start mise 20.7.1969
konec mise 14.12.1972
|
Program Apollo byl navržen tak, aby člověk přistál na Měsíci a bezpečně se zas vrátil zpět na Zemi. 6 misí dosáhlo tohoto cíle. Apollo 7 a 9 byly Zemi obíhající mise ke zkouškám lunárních modulů. Apollo 8 až 10 testovaly různé komponenty během svého oběhu Měsíce, a zaslaly fotografie měsíčního povrchu. Apollo 13 nepřistála na Měsíci v důsledku chyby, ale také zaslala fotografie. Šesti misí, které přistály na Měsíci, přineslo mnoho vědeckých údajů a provedlo mnoho experimentů, a přivezlo 382 kg hmoty z měsíčního povrchu.
|
 |
Lunar Prospector
start mise 6.1.1998
konec mise 31.7.1999
|
Lunar Prospector byl navržen tak, aby poskytl odpovědi na dlouhodobé otázky kolem Měsíce, jeho zdrojů, jeho struktury a jeho vzniku. Rok a půl jeho pět měřících zařízení na palubě posílala data o měsíci zpět na zemi. Na konci mise byl záměrně namířen k dopadu na jižní polární kráter na Měsíci v naději, že vyvržený materiál by po dopadu mohl být vidět ze Země a analyzován pro existenci vody ve formě ledu.
|
 |
SMART-1
start mise 27.9.2003
konec mise 3.9.2006 |
SMART-1 je první sonda Evropské kosmické agentury (ESA), která se vydala na cestu na Měsíc. Primárním úkolem sondy je testování nových technologií, včetně iontového motoru a minaturizované elektroniky. Po 16-měsíční zkušební plavbě
SMART-1 začala druhou misi detailním mapováním a studováním Měsíce. Tato sonda poprvé prozkoumá temnější oblasti na měsíčním jižním pólu a nahlédne na 'Vrchol věčného světla', měsíční horské oblasti neustále vystavené slunci, obklopené krátery, kterých se nikdy světlo nedotklo a mohly by obsahovat led.
|
 |
Chang'e-1
start mise 24.10.2007
mise stále probíhá |
Umělá družice Chang'e-1 je navržena pro pořizování tří-dimenzionálních snímků měsíčního povrchu a studování chemických prvků a jeho složení půdy. Tato sonda je předchůdce budoucích misí k přistání čínské kosmické lodi na Měsíci a možná i roboticky odebraných vzorků a jejich vrácení se zpět na zemi.
|
 |
Chandrayaan-1
start mise 22.9.2008
mise stále probíhá |
Chandrayaan-1 je sonda indické organizace pro výzkum vesmíru
(ISRO) určená k testování Indických technologií a získání vědeckých informací o geologických, mineralogických a topografických charakteristikách Měsíce. Nese také sondu určenou k průniku pod lunární povrch a pro testování budoucích přistávacích možností.
|
 |
Lunar Reconnaissance Orbiter
původní start mise říjen 2008
plánovaný start nyní je 27.2.2009 |
Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter má za úkol vytvořit velmi podrobnou mapu složení měsíčního povrchu a hledat potenciální zdroje vody-ledu, které mohou existovat na dnech tmavých polárních kráterů. Bude-li nalezena voda ve formě ledu, může být použita astronauty na vytvoření paliva, vzduchu a možná i pěstování potravin na Měsíci. Mise je klíčovým krokem společnosti NASA v plánu poslat astronauty zpět na Měsíc.
|
 |
|
Do budoucna jsou plánovány
další 3 mise NASA v dohledné době.
[LCROSS, Gravity Recovery and Interior
Laboratory, LSPABSR]
|
|
|
Mise kolem
země
|
|
| Mise |
Popis |
Obrázek |
Sputnik
start mise 4.10.1957
konec mise 4.1.1958 |
Sputnik otevřel vesmírné závody mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Sonda velikosti basketbalového míče byla první umělá družice na světě. Obíhala Zemi a posílala zpět pípající signál po 23 dnů. Sputnik šokoval svět na Zemi. Byl to úžasný technický pokrok, který následoval jen o měsíc později dalším ohromujícím letem Sputniku II, který vynesl na palubě první živé stvoření - psa Laiku - do vesmíru. USA odpovědělo svým prvním letem po
několika měsících.
|
 |
Explorer 1
start mise 31.1.1958
konec mise 28.2.1958 |
Explorer 1 byl první úspěšně vypuštěnou kosmickou sondou v USA. Obíhala zemi každých 115 minut, 358 km nad povrchem nejblíže zemi a 2550 kilometrů nejdále. Na palubě sonda nesla zařízení pro měření kosmického záření, mikrometeoritů a její vlastní teploty, která vysílala data do 28. února 1958. Explorer 1 zjistil radiační pás kolem Země - který je pojmenován po vědci, který sestrojil zařízení pro měření kosmického zařízení - Van Allenův radiační pás.
|
 |
Pioneer 6 a 7
start mise 17.8.1966
pokračuje v dálkovém přenosu |
Dvě stejné sondy Pioneer 6 a Pioneer 7 byly umístěny na heliocentrickou dráhu na 0,814 x 0,985 AU pro výzkum slunečního magnetického pole, slunečního větru, a kosmického záření z široce oddělených bodů ve sluneční oběžné dráze. Dne 7. září 1968 byla sonda správně navedena na dráhu mezi Slunce a Země začala studovat zemský magnetický chvost. V roce 1977, jedenáct let po zahájení programu, Pioneer 7 registroval magnetický chvost 19,3 milionu km daleko, třikrát dále ve vesmíru než bylo dříve zaznamenáno.
|
 |
Skylab
start mise 14.5.1973
konec mise 11.7.1979 |
Skylab byla první americká vesmírná stanice. Cíle čtyř misí Skylabu bylo ukázat, že člověk může žít a pracovat ve vesmíru po delší dobu, a poskytnout základy pro lepší pozorování nebeských objektů. Tři posádky s třemi astronauty žili na palubě Skylabu celkem 171 dní. Provedly téměř 300 pokusů a shromáždili množství informací o lidské přizpůsobivosti nulové gravitaci. Závěrečná posádka Skylabu také podrobně pozorovala kometu Kohoutek v roce 1973. Prázdný komplex Skylab byl naveden zpět na Zemi 11. července 1979.
|
 |
Apollo-Soyuz
start mise 15.7.1975
konec mise 24.7.1975 |
Apollo-Soyuz byl první kosmický mezinárodní let s posádkou na palubě. Byl navržen tak, aby vyzkoušel kompatibilitu setkání a dokovací systémy pro americké a sovětské kosmické lodi. To otevřelo cestu k možné mezinárodní vesmírné záchraně stejně jako budoucí společné posádkové lety.
Mise skončila úspěchem.
|
 |
CRRES
start mise 25.7.1990
konec mise 12.10.1991 |
Sonda Combined Release and Radiation Effects Satellite (CRRES) byla vypuštěna na geosynchronickou oběžnou dráhu (GTO) a měla původně na své tříleté misi zkoumat pole, plazmu a energetické částice uvnitř zemské magnetosféry. Kontakt se sondou CRRES byl však ztracen 12. října 1991 v důsledku selhání palubní baterie po roce a čtvrt od začátku mise.
|
 |
GRACE
start mise 17.3.2002
mise stále probíhá |
GRACE, dvě stejné družice vypuštěné na oběžnou dráhu země v březnu 2002, provádí podrobná měření zemského gravitačního pole, která by mohla vést k dalším novým informacím o gravitaci Země a jejích přírodních systémů. Tyto objevy by mohly být dlouhodobě prospěšné pro společnost a světové populace.
Vědecká data z mise GRACE budou využita pro odhad globálního modelu pro průměrné a časově proměnné gravitační pole Země přibližně každých 30 dní po 5 let životnosti této mise. Přes dobu životnosti mise stále ještě neskončila.
|
 |
Space Technology 5
start mise 22.3.2006
konec mise červenec 2006 |
Program Nového Tisíciletí (NMP) ST5 vypustil tři miniaturní kosmické sondy, tzv. mikrosatelity, pro vyzkoušení inovativních konceptů a technologií v drsném prostředí vesmíru. Během letu při zkoušení svých technologií mohl ST5 měřit vliv sluneční aktivity na zemskou magnetosféru a oblast horní atmosféry, která obklopuje naši planetu. ST5 si kladl za cíl ukázat několik inovativních technologií a koncepcí pro použití na budoucí vesmírné mise.
|
 |
Space Shuttle
start první mise 12.4.1981
mise stále probíhají
plánované ukončení provozu raketoplánu je 31.12.2010 |
Space Shuttle společnosti NASA, známý také jako Shuttle Transit System neboli STS, je první znovu použitelná kosmická loď. První let byl zahájen v roce 1981, raketoplány byly určeny pro dopravu astronautů a nákladu na oběžnou dráhu Země. NASA postavila pět raketoplánů. Dva raketoplány, Challenger a Columbia, a jejich posádky byly ztraceny při nehodách. Discovery, Atlantis a Endeavour se stále používají. NASA plánuje ukončení provozu těchto plavidel koncem roku 2010.
Na oběžnou dráhu tyto raketoplány vynesly již desítky satelitů, astronauti opravili hubbleův teleskop a v současné době dokončují Mezinárodní vesmírnou stanici
(ISS).
|
 |
TRMM
start mise 27.11.1997
mise stále probíhá |
Tropical Rainfall Measuring Mission (TRMM) je společnou misí mezi NASA a Japan Aerospace Exploration Agency (JAXA), určenou pro sledování a studium tropických dešťových srážek.
Měřící sonda stále pracuje a obíhá na oběžné dráze Země.
|
 |
International
Space Station
start mise 20.11.1998
mise stále probíhá |
Cíle Mezinárodní vesmírné stanice jsou vytvořit stále obyvatelné místo pro člověka ve vesmíru a rozšířit naše znalosti o dlouhodobém pobytu při vystavení nulové gravitaci. Stanice je také domovem mnoha vědeckých experimentů. Vesmírná stanice se používá jako vodítko pro plánování a projektování budoucích vesmírných lodí pro přepravu lidí zpět na Měsíc a možná i dál do vesmíru.
|
 |
Cluster
start mise 16.7.2000
plánovaný konec mise 2009
mise stále probíhá |
Mise Cluster se skládá ze čtyř identických sond vypuštěných do velké, eliptické polární oběžné dráhy kolem Země. Po umístění do svých pracovních oběžných drah budou létat ve formaci tak, aby umožnily vědcům měřit jemné změny ve vzájemném ovlivňování mezi Zemí a Sluncem. Čtyři vesmírné sondy budou zjišťovat, jak částice ze Slunce ovlivňují zemské magnetického pole. Cluster bude pozorovat magnetické a elektrické vzájemné působení mezi Zemí a Sluncem přímým měřením těchto polí a částic zachycených v zemském magnetickém poli. Poprvé se tak budou měřit tato slabá kolísání v meziplanetárním prostoru mezi každou sondou jak budou obíhat Zemi.
|
 |
Earth Observing-1
start mise 21.11.2001
mise stále probíhá
(v prodloužené době) |
Sonda Earth Observing-1 (EO-1) slouží jako technologický simulátor pro ověření nástrojů a kosmických součástí, které umožní budoucí snímkování Zemským observatořím jednoduššeji, provozně levněji a zároveň s vynikajícím výkonem.
Tato sonda již umožnila například zmapování vegetace a její migrace, a mnoho dalšího.
|
 |
Aqua
start mise 2.4.2005
mise stále probíhá |
Aqua provozuje šest nástrojů v blízkosti nízké polární oběžné dráhy Země. Šest nástrojů jsou Atmospheric Infrared Sounder (AIRS), Advanced Microwave Sounding Unit (AMSU-A), Humidity Sounder for Brazil (HSB), Advanced Microwave Scanning Radiometer for EOS (AMSR-E), Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer (MODIS), a Clouds and the Earth's Radiant Energy System (CERES). Každý z nich má unikátní vlastnosti a schopnosti, a všech šest dohromady tvoří jeden výkonný nástroj pro pozorování Země.
|
 |
CloudSat
start mise duben 2006
mise stále probíhá |
CloudSat je experimentální družice, která bude využívat radar pro studování oblačností. CloudSat bude létat v orbitální formaci v rámci postavení družic A-Train (Aqua, CloudSat, Calipso, slunečník a Aura). Trio satelitů CloudSat jsou první kosmické sondy určené pro studium oblačností v globálním měřítku. Díky použití pokročilého radaru na měření skrze mraky vidí jejich vertikální struktury, a poskytuje tak zcela nové pozorovací možnosti z vesmíru (aktuální meteorologické družice mohou zobrazit pouze nejvyšší vrstvy mraků). Primární cíl CloudSatu je poskytnout údaje potřebné k zlepšení způsobu prezentování oblačností v globálním modelu, a tím přispívat k lepší předpovědi počasí a klimatických změn.
|
 |
COSMIC
start mise 14.4.2006
plánovaný konec mise 2011
mise stále probíhá |
COSMIC/FORMOSAT-3 je Constellation Observing System for Meteorology, Ionosphere and Climate (COSMIC) a Taiwanský Formosa Satellite Mission #3, společný americko-taiwanský projekt. Tento vědecký projekt je určen pro radiové techniky, které byly vyvinuty v Jet Propulsion Laboratory (JPL) a Stanford University v šedesátých letech minulého století pro studování planetárních atmosfér.
|
 |
CALYPSO
start mise 28.4.2006
mise stále probíhá |
Kosmická sonda Cloud-Aerosol Lidar and Infrared Pathfinder Satellite Observation (CALIPSO) studuje úlohu mraků a vzdušných částic, známých také jako atmosférické aerosoly, které hrají roli při regulaci počasí a podnebí na zemi. Sonda používá citlivé přístroje k sondování struktury a vlastností oblaků a aerosolů v zemské atmosféře. Calipso obíhá Zemi ve formaci s CloudSat, Aqua a dalších kosmických sond na oběžné dráze Země pro poskytování více informací o ovzduší naší domovské planety, jejího klimatu a počasí. satelit poskytuje nový pohled na úlohu, kterou mraky a atmosférické aerosoly (vzdušné částice) hrají při regulaci Zemského počasí, podnebí a kvality ovzduší.
|
 |
Aura
start mise 15.7.2004
mise stále probíhá |
Sonda Aura je součástí systému pro pozorování Země
(EOS), programu věnovanému sledování složitých interakcí, které mají vliv na zeměkouli pomocí satelitů a datových systémů NASA. Aura (latinsky vítr) byla vypuštěna 15. července 2004. Konstrukční životnost je pět let s cílem dosáhnout šesti let. Aura létá ve formaci asi 15 minut za sondou
Aqua.
|
 |
|
Do budoucna jsou plánovány
další 4 mise NASA v dohledné době.
[Orbiting Carbon Observatory, Glory,
Aquarius, GPM]
|
|
